Ahoj všichni,
po kratší odmlce jsem zpátky s pokračováním našeho
pacifického dobrodružství. Z Fiji jsme odletěli malinkým letadlem na druhý
pacifický ostrov Samoa, kde strávíme dalších 18 dnů. Samou jsme procestovali
křížem krážem, navštívili několik vodopádu a aktivit, projeli oba samoánské
ostrovy a podívali se na skoro všechna turistická místa, která Samoa nabízí.
Máte se teda na co těšit! Hned v prvním díle se dozvíte jak mě Peťa
požádal o ruku, o takové romantice jsem ani nikdy nesnila. Naplánoval to úžasně
a vybral nejkouzelnější moment z celé naší měsíční dovolené.
Den 13, 05. 06.
Přiletěli jsme letadlem pro zhruba 80 osob a hned na letišti
nám došlo, že větší letadla sem nejspíš ani nelétají. Letiště se zrovna
rekonstruuje, takže nás naženou do provizorních místností, kde probíhá
imigrační kontrola a vyzvednutí zavazadel. Hned u vchodu se na nás sesypalo
několik taxikářů, jsou fakt hrozně dotěrný, nenechají vás ani se nadechnout
toho neskutečně horkého a vlhkého pacifického vzduchu. Jestli na Fiji se nám
zdálo, že je teplo, tak teď jsme asi přiletěli přímo do pekla. Vzduch je jako když
smícháte klima z naplno rozžhavený sauny a parní komory zároveň. Prostě
stačí aby jste stáli a potíte se tak, že si můžete dát sprchu. Hned u východu
z provizorního letiště si kupujeme místní simku, díky které budeme mít
internet. Né že bychom to bez netu nemohli vydržet, ale nemůžeme to bez netu už
vydržet. Teda hlavně já samozřejmě. Už
se chci podělit s fejsbůčkem o nějakou tu fotečku. Sim kartu si kupujeme
od operátora Digicel. Simka jako taková je zadarmo, vybíráme si balíček
s internetem 1GB na 30 dnů za 24 tala. To by mohlo stačit (stačilo to jen
tak tak).
Přílet na letiště Faleolo |
Chtěli jsme si ještě z info centra vzít mapku, ale už
měli zavřeno. Nevadí, mapku seženeme v info centru v hlavním městě.
Tak se vydáváme na bus. Místní autobusy jsou barevné, pokreslené, popsané a bez
oken. Všechno je vevnitř dřevěný, i sedačky, ze kterých teda pěkně bolí zadek.
Bus z letiště do Apie nás stojí 3 tala na osobu, parádní cena! Taxikáři
nás lákali na jejich „výhodnou“ cenu 40 tala. Jakmile chytíme autobus (víme, že
když si stoupneme zády k letišti, musíme chytit autobus, který přijede
z pravý strany, všechny autobusy z pravé strany jedou do hlavního
města Apia), nestačíme se divit, nevíme kam dřív koukat. Všechno je barevný,
všude jsou vidět veselí Samoánci, všude hraje veselá hudba. Samozřejmě i tady
vidíme všude možně oházené odpadky, ale není to taková hrůza jako na Fidži.
Máme z toho skvělý pocit. Hned si říkáme, že jsme měli jet jen sem a na
komerční Fidži se vykašlat. No co už.
Místní autobus |
Přes booking jsme si zarezervovali naše první ubytko
v Nia Mall Apartments. Už nikdy víc! Nechoďte tam, nezůstávejte tam!
Obchoďák jako takový je v pohodě, klasický číňani jak je známe
z Česka. Ale v pokoji na nás čekalo večer nemilé překvapení. To
předbíhám, nejdřív jsme si hodili do pokoje věci a šli se projít do centra.
Samoa je hrozně malá a o tom svědčí i menší hlavní město. Ale všechno vypadá
nádherně, aspoň pro naše oči. Jdeme hned na tržnici, kterou máme za obchoďákem
a kupujeme první kokos za 2 tala. Paráda, lahoda! Čerstvá kokosová voda je fakt
suprová, osvěží v tomhle neskutečným vedru (protože kokosy chladí ve
studené vodě). Pokračujeme do info centra, kde si bereme free mapku a čteme si
zdejší informace o pronájemech aut, výletech, ubytováních apod. Jejich info
centrum je fakt parádní, třikrát týdně pořádají speciální program pro turisty
(zadarmo), kde se dozvíte o jejich kultuře. Vychází to akorát, že tenhle
program bude zítra, pecka! Děláme pár fotek největší katedrály ve městě, je
fakt nádherná. Odvážili jsme se i dovnitř, ale jenom na kousek. Já
v šatech a Peťa v krátkých kalhotech – nechceme je nějak pohoršovat.
Pokračujeme k druhé tržnici, kde se prodávají tzv. Keke Pua’a neboli
anglicky Pork Buns. Jsou to velké knedlíčky plněné masovou směsí, můžete si
vybrat smažené nebo dušené, s kuřecím nebo ovčím masem. Smažený jsou lepší
než dušený, jsou fakt výborný, rozhodně doporučuju zkusit! Mají i malinkaté
smažené knedlíčky na sladko, s banánem a cukrem – chutnají jako naše
koblihy (jeden knedlíček stojí 1,5 tala, mají tady i kuře s hranolkama za
8 tala, ale je lepší si dát víc těch knedlíčků a ochutnat víc druhů). Ještě se
stavíme v normálním obchodě pro vodu, která stojí 2,2 tala za 2l. Teď už
se vracíme na pokoj a po celém dni si chceme odpočinout.
Čerstvá kokosová voda přímo z kokosu |
V pokojích na nás ale čeká to výše zmiňované překvápko.
V postelích jsme totiž měli nějaké broučky, kteří měli evidentně hlad, páč
jsem si na postel sedla snad na pět minut a hned jsem měla asi deset štípanců.
A já se svojí alergií na hmyzí bodnutí bych tam spát nemohla. Štípance mi
otekly a svědily jako čert. Peťa šel shánět někoho, kdo nám bude moct vyměnit
pokoj. Naštěstí se taková slečna našla a stěhovali jsme se o tři pokoje vedle. No
nic moc, ale aspoň mě v posteli nic nekouše (Peťu nepočítám). Tak snad
přežijeme noc!
Immaculate Conception of Mary Cathedral |
Vnitřek katedrály, dřevěný strop |
Den 14, 06. 06.
Hurá, přežili jsme noc. Rychle balíme baťohy a vyrážíme směr
info centrum na ten jejich kulturní program. Je to fakt super zážitek. Průvodce
s vámi projde jejich celý areál, kde na každém místě na vás čeká
demonstrace něčeho typického z jejich kultury. Začali jsme u hlavní chýše, kde jsme si každý upletl svůj "talíř" z palmových listů. Oni z těchto listů pletou i koše, kabelky a další užitečné
věci.
Vlastnoručně upletený talíř |
Nejdřív jsme se šli podívat
jak na ohni připravují pečené taro a rybu v alobalu (původně používali
palmové listy). Na ohni se rozžhaví lávové kameny (které jsou na Samoe skoro všude, páč jim tam vybuchla sopka a láva jim zalila hodně míst).
Příprava tara (ta bílá věc uprostřed) |
Pak nám průvodce ukázal jak rozbít kokos, jak připravují
kokosové mléko (protože to není to samé jako kokosová voda, která je uvnitř
kokosu) – svůj výklad prokládá různými vtípky, takže jsme se i dost nasmáli.
Tření vnitřku kokosu, poté se nastrouhaný kokos vymačká přes takovou slámu a vznikne kokosové mléko |
Pak
jsme se šli podívat jak vyřezávají dřevěné nádoby, to až zas tak zajímavé
nebylo. Líbila se mi ukázka jejich tradičního tetování, které vyťukávají do
kůže pomocí takového kladívka. Je to prý velmi bolestivé a někdy až nemožné
dokončit. Když se chlap rozhodne podstoupit jejich tradiční tetování, znamená
to, že si musí nechat potetovat nohy od kolen nahoru přes zadek až k pupku
a kolem boků. Když je slabý na to aby bylo tetování dokončeno, poníží tím celou
svou rodinu a i sebe. U téhle ukázky se bohužel nesmělo fotit.
Vyřezávání dřevěných misek |
Taky byla velmi
zajímavá ukázka toho, jak vytvářejí pro ně typické šátky lava lava.
Z malinkého proutku vytloukla postarší babča obrovské plátno. Pomocí mušlí
ho vytáhla do velikosti šátku. Poté na ně kreslí různé obrazce. Ze stejného
materiálu vytvářejí i taková plátna na obrázky. Jeden šátek jsem si tady taky
pořídila (za 30 tala, na tržnici stojí 15 tala).
Vytloukání proutku na plátno |
Po všech demonstracích se
vracíme zpět k hlavní chýši, kde na nás čeká oběd v podobě upečeného
tara a rybky, přesně to co jsme viděli jak připravují na ohni. K tomu nám
zatancují jejich typické tance a zahraje jejich typická hudba. Jsem z toho
hrozně nadšená.
Kousek upečeného tara, upečený kousek lososa a směs z kokosového mléka a listů (které jsou jako špenát) |
Ukázka jejich tradičního tance a zpěvu |
Po programu, který trvá zhruba dvě hodiny, se vydáváme
pronajmout auto – Juliana’s Car Rental. Dali nám Suzuki Escudo za 100 tala na
den a 300 tala zálohu, kdyby jsme něco zničili. Autí jsme si pronajali na čtyři
dny za 700 tala. Pro řízení na Samoe potřebujete místní řidičák, buď vám ho
udělají v půjčovně nebo v informačním centru za 20 tala. Vyrážíme
nabrat benzín – na projetí celého ostrova sem tam a zpátky nebudete potřebovat
ani plnou nádrž. Hurá, konečně vyrážíme na náš trip!
Jako první jedeme navštívit Sauniatu vodopády. Jsou zadarmo,
na většinu atrakcí (i když jde jen o blbý vodopád) se platí vstupné, protože na
Samoe každá část půdy někomu patří a každá rodina tedy vybírá vstupné na svůj
pozemek, kde se atrakce nachází. Některá místa jsou zadarmo, protože patří
státu (jako třeba vodopád v národním parku) nebo nějaká zapadlejší místa.
Tohle je jedno z těch zapadlých míst, vede sem hrozně dlouhá neupravovaná
a nevybetonovaná cesta. Vodopád je to ale celkem pěkný, může se v něm i
koupat. To jsme nevyužili, jednak jsme chtěli jet dát, druhak bylo na místě
hrozně moc krvežíznivých komárů a do třetice se tam koupali místní a fotili
nějaké super naaranžované fotky (holčina s obrovskou hřívou na hlavě
házela vlasama a snažili se zachytit jak jí letí ty vlasy, určitě víte co mám
na mysli).
Sauniatu Falls |
Druhý bod našeho programu je Falefa vodopád (vstupné 5
tala/os). Je to takový menší vodopád. Myslím že to vstupné za to uplně nestojí.
Nad vodopádem je most, takže to dost kazí výhled a díky tomu to není ani moc
fotogenický vodopád. Chvíli si smáčíme nohy v osvěžující vodě a skrz
květinovou zahradu jdeme zpátky k autu.
Falefa Falls |
Květinová zahrada k Falefa Falls |
Poslední dnešní vodopád je nádherný a rozhodně za to stojí!
Na Fuipisia vodopád se platí vstupné 10 tala/os. Vede k němu trochu delší
cesta pěšinkou v poli, kde jsou barevné květinky. Vodopád je vysoký a
obrovský, dali jsme se trochu doprava, kde se dá dojít až na vrchol vodopádu a
sednout si na jeho okraj. Parádní! Děláme nějaké „umělecké“ fotky a pokračujeme
dál.
Fuipisia Falls |
Fuipisia Falls |
Dnešní den končíme na jedné z nejnádhernějších pláží na Samoe. Teda aspoň to tvrdí průvodce. Podle Lonely Planet je Lalomanu pláž
jednou z deseti nejnádhernějších pláží na světě. Voda je nádherně čistá,
pozvolný vstup do teplého moře, kde se dá po chvíli plavat. Není to tak
pozvolné, že jdete kilometr a jste po pás ve vodě, tady je to po chvíli dost
hluboké. Krásný bílý písek je všude a pod vodou jsou kousek od pláže korály, ke
kterým se můžete vydat.
Lalomanu Beach |
Ubytujeme se v Taufua Beach fales za 70 tala/os,
na internetu mají napsáno 120 tala/os. Po příjezdu nám řekli na recepci, že nám
dají nižší cenu jen pro nás za 90 tala. Přišla šéfová a že nám dá 80 tala. Tak
kroutím hlavou a říkám, že chceme zůstat jen jednu noc a pak se vrátíme na ty
místa, kde se nám bude nejvíc líbit. Na tohle paní šéfová slyšela a řekla ať si
řekneme cenu. Za 70 tala dostanete ubytování v plážových chýškách (nemají
stěny, dostanete jen matraci, polštář, prostěradlo jako peřinu a moskytiéru),
snídani a večeři. Je to nejlevnější forma ubytování na Samoe, není potřeba žádná rezervace předem (většinou, tady měli zrovna docela narváno). Mají otevřený i bar, což hned využíváme a kupujeme si
koktejly. Mají happy hour (od 17:30 do 19:00) každý drink jen za 10 tala, tak
kupujeme hned dva drinky pro každého. Peťa si rovnou naložil Long Island. Já
zůstala u Mojita a Jahodového Daiquiry. Posilnění alkoholem konstatujeme jak
jsme se nejspíš ocitli v ráji a že jsme oba nadšený tím, jak to na Samoe
všechno vypadá.Po večeři si jdeme sednout na molo k moři.
Taufua Beach Fales |
Taufua Beach Fales |
Peťa si nejspíš všiml toho jak jsem šťastná a spokojená.
Zakoukala jsem se na chvíli na moře a vlny a když jsem se otočila, Peťa klečel
vedle mě na koleni a v ruce držel krabičku s prstýnkem. Byla jsem
hrozně v šoku, nic takovýho jsem nečekala, ale zároveň jsem byla nadšená a
hrozně šťastná. Začala jsem samozřejmě brečet štěstím a vrhla jsem se mu kolem
krku. Z restaurace nám pak začali tleskat a všichni chtěli vidět TEN prstýnek.
Těsně potom, co mě můj milovaný požádal o ruku |
Asi si říkáte, jakto že jsem nic netušila a nevěděla, že
koupil prstýnek. To proto, že ho nekoupil. Na dovolené jsou s námi
kamarádi ze Zélandu, kteří prstýnek koupili místo Peti. Po večeři dal Peťa
znamení, aby mu prstýnek přinesli (celou dobu co jsme byli na Fidži a další
zhruba dva měsíce na Zélandu ho měli u sebe). Ten prstýnek koupili
v Aucklandu na tajňačku. Peťa jim prý napsal sms, že chce aby pro něj
sehnali zásnubní prstýnek ze zlata a že pokud souhlasí, tak mi mají do
Messengeru napsat, že mi přejí příjemný den plný slunce. Zpráva mi samozřejmě
přišla a ten den bylo deštivo a zamračeno. Stejně mi nic nedošlo samozřejmě a
netušila jsem vůbec že tahle zpráva má tajný význam pro Peťu a znamená, že
prstýnek seženou.
Že prý si musíme hned zatancovat |
Peťa si nevědomky vybral můj nejšťastnější den z celé
naší měsíční dovolené, vybral nejkrásnější místo s nádhernou pláží, vybral
dokonalý okamžik a nevědomky vybral i dokonalé datum. Kdo si všimnul co bylo
ten den za datum?
Tady je! TEN prstýnek v celé své kráse |
Žádné komentáře:
Okomentovat