Ahoj všichni :)
Už jsme ve Frankfurtu skoro dva měsíce a užíváme si plné pracovní nasazení. Proto bych se s vámi chtěla podělit o něco z našeho pracovního života. Pokusím se vám popsat co v práci zažíváme a jaké jízdy vůbec nabízíme. Doufám, že se při čtení aspoň trochu pobavíte.
„RDF“ – Rundfahrt (okružní jízdy)
Okružní jízdy jsou sice většinou časově nejkratšími jízdami
(bohužel jsou i výjimky), ale dalo by se říct že patří mezi náročnější jízdy.
Lidé si můžou koupit 50 minutovou nebo 100 minutovou jízdu, s tím že
každých 50 minut přistáváme a nabíráme nové lidi a ty s těmi 100 minutami
zůstávají a jedou ještě i druhou jízdu. Přistáváme tedy každou hodinu –
začínáme od 11h a končíme v 18h nebo 19h. Hosté si můžou objednat jídlo i
pití a my musíme stihnout obsloužit celou loď, než opět přistaneme. Což je
občas velmi náročné stihnout. Pro nás jako obsluhu jsou okružní jízdy náročné
kvůli tomu, že každou hodinu musíme opakovat znova a znova to samé dokola > objednat pití a
jídlo (vysvětlit, že to co v nabídce nemáme opravdu nemáme, nebo vysvětlit
že nápojové meníčka opravdu máme a leží přímo před nima na stole), zanést pití
a jídlo (přinejlepším se 3x vrátit zpět, protože salát chtějí bez dresinku a minerálku
nevychlazenou), zkasírovat pití a jídlo (pozor na cizí měnu, která se lehce
zamíchá do €), zodpovědět stupidní otázky (opravdu máme záchody, padesáti
minutová okružní jízda opravdu trvá 50 minut, schody po kterých jste vyšli
nahoru vedou i dolu – jiné schody prostě nemáme, předek lodi je opravdu ta
špičatá část kde sedí kapitán, je uplně jedno na které straně lodi budete sedět
– jelikož plujeme uprostřed řeky a na
konci se vracíme a jedeme zpátky tak uvidíte obě strany řeky, ano opravdu
nejsme Starbucks a ano opravdu nejsme Mc‘Donald), pokárat děti ať nedělají moc
velký bordel (protože rodiče mají plné ruce práce s dopíjením třetího
piva), snažit se domluvit s japonci, francouzi, italy, španěly, rusy a
poláky (protože oni nechápou že když budou mluvit pomalu ale japonsky,
francozsky, španělsky atd. tak jim stejně nebudeme rozumět), uklidit bordel po
dětech (protože meníčka a prospekty jsou ty nejlepší věci na hraní a trhání),
uklidit bordel po arabech (protože jak je vidět, v arabských zemích se jí
hranolky s kečupem zásadně přímo ze stolu), srovnat židle a stoly tak jak
mají být (protože je evidentně nejjednodušší vzít si židli z předu lodi do
zadní části), rozdat znovu prospekty (protože šetříme lesy a na stole musíme
mít kromě meníček ještě deset dalších prospektů, které si lidi NUTNĚ musí brát
s sebou domů) > a tohle celé opakovat znovu od začátku každou hodinu.
Plán okružních jízd, logo Primus-Linie (P) je místo, kde každou hodinu přistáváme, poté plujeme 50 minut na jednu stranu (žlutá) a druhých 50 minut na druhou stranu (červená) |
Tagesfahrt (celodenní výlety)
Lidi nastoupí na loď kolem 9h ráno a můžou si dát hned
snídani. Pak vyrážíme a jedeme celý den do našeho cílového města –
Aschaffenburg, Seligenstadt nebo Rüdesheim. Ze začátku jsou všichni nadšení
z toho, že jedou lodí a všechno kolem je nové. Lidi vidí z lodi města
z jiného úhlu pohledu než když jimi projíždějí autem. Do cíle dorážíme
kolem oběda, kde mají lidi většinou 1 – 2 hodiny čas na procházku městem. Občas
se ovšem stane, že kvůli šlojze (zdymadlo) máme zpoždění. To se pohybuje od 15
minut po 2 hodiny, pak mají lidi samozřejmě méně času na prohlídku města a jsou
trochu naštvaní. Kvůli tomu někteří z nich poté na lodi také obědvají.
Cestou nazpět už nejsou tak nadšení jak byli na začátku. Většinou jsou
naštvaní, protože si nevzali s sebou žádné karty ani jinou zábavu a
mysleli si, že celodenní výlet bude zábavnější než ve skutečnosti je. Někteří
odvážlivci se nebojí zdřímnout si přímo na stole a jiní podléhají letargii. Při
zpáteční cestě panuje tedy na lodi ponurá tichá atmosféra – hosté jsou unavení
a znudění a obsluha (tedy my) je unavená a znuděná taky. No ono ptát se po
stopadesáté jestli si nedáte ještě něco k jídlu nebo pití člověka trochu
otráví. Zpátky do Frankfurtu jede loď opět přes ty samé šlojzy jako cestou tam,
což znamená, že nabíráme stejné zpoždění jako předtím > lidé jsou ještě víc
naštvaní a otrávení. Občas se také může stát, že lidé raději vystoupí na jiné
mezizastávce a do Frankfurtu dojedou vlakem. Kdybych to měla shrnout, tak
celodenní výlet je nekonečně dlouhý (10-12 hodin), ale na druhou stranu když se
o hosty pěkně staráme, je šance že dostaneme větší dýško.
„AWS“ – After-Work-Shipping (diskotéky)
Není diskotéka jako diskotéka – na té naší totiž průměrný
věk návštěvníků většinou neklesne pod 30 let. Jedná se o nejkratší jízdu, ale
taky patří mezi ty náročnější. Stává se totiž, že na loď která má celkovou
maximální kapacitu 500 se snaží těch 500 lidí opravdu dostat. V tu chvíli
ať chceme nebo nechceme musíme přestat dělat klasický servis (přes tu kopu lidí
se prostě s plným platem nedostaneme) a začínáme prodávat jenom z baru.
Na naší diskotéce prodáváme i jídla, tím se všechno komplikuje. Bohužel nemáme
tolik personálu, aby jsme stíhali neustále sbírat prázdné sklenice a špinavé
nádobí (občas to ani moc dobře nejde přes kopu tančících lidí), proto po
skončení diskotéky nás čeká ještě tak hodina až dvě hodiny uklízení.
„RiF“ – Rhein in Flammen (ohňostroje)
Všeobecně všechny ohňostroje jsou pro nás jako obsluhu velmi
náročné. Hodinově by se to dalo přirovnat k celodennímu výletu zakončenému
ohňostrojem. Za celou sezónu absolvujeme celkem asi 6 velkých ohňostrojů. Jsou
dva druhy – lidé si zakoupí předem jedno ze tří jídel, na které dostanou poukaz
a ve chvíli, kdy si jídlo přejou servírovat nám poukaz předají a my jim
přineseme jídlo (jenže na takovéto ohňostroje je obsazenost 300-500 lidí a to
je pak mazec jak pro obsluhu, tak i pro kuchyň), druhým způsobem je bufet, kdy
si lidi zaplatí ve vstupence na loď i bufet. V obou případech si lidé
platí jednotlivě nápoje. Všichni se stále diví a nedokážou pochopit, že musíme
kasírovat ihned a nemůžeme nechávat otevřené účty do konce jejich konzumace
(jak je tomu v restauracích). Hosté si dělají srandu, že s námi jedou
10 hodin a určitě nebudou skákat z lodi, jenže oni si neuvědomují, že když
poté změní svůj stůl, nebo v ještě lepším případě změní uplně poschodí na
lodi, tak my je stejně nemáme šanci najít. Každý číšník má přidělený svůj rajón
a do cizích se jen těžko dostaneme, takže pro nás to pak je jako kdyby ty lidi
vystoupili. A to platí u všech jízd vlastně. Když se vrátím ještě
k ohňostrojům, tak náš uplně největší ohňostroj, na který se vypravujeme
je v Kolíně nad Rýnem, kam jedeme s třemi největšími loděmi. Lidé
s námi neplují tak dlouho, protože nastupují a vystupují v Kolíně, ale než
my se dostaneme autobusem zpátky do Frankfurtu, trvá to další 4 hodiny. Zpátky
do postele se tedy dostaneme mezi 5 a 6 hodinou ráno. Naštěstí den nato mají
všichni volno.
RiF Köln (v pozadí Kolín), na stolech připravený "Flying Fingerfood" |
Jedna z mnoha fotek ... |
Sofa/Chartefahrt (soukromé akce na objednávku)
V tomto případě se každá jízda něčím odlišuje. Většinou
musíme připravovat bufet – ten je pokaždé stejný. Myslím tím co se týče příprav
a vzhledu a stylu obsluhování. V naší nabídce je samozřejmě na výběr
z několik možných variant pokrmů, které na bufetu zakládáme. Lidé si můžou
objednat vlastně cokoliv co je napadne. Běžně na horním patře lodi grilujeme,
už jsme měli na horním patře lodi postavené auto, už jsme také museli vynosit
všechen náš nábytek (stoly a židle) protože si hosté zajistili a přivezli svůj
vlastní nábytek, už jsme vyklízeli loď aby vznikl prostor na tancování, lze u
nás také postavit fotokoutek s různými rekvizitami, lidé si občas přivezou
i vlastního barmana s vlastním barem atd. Co se týče dekorací a
prostírání, tak prostíráme příbory, skleničky a ubrousky nejrůznějších barev
(občas i tvarů), na stolech jsou většinou květinky a svíčky (teď nově máme LED
svíčky, které si lidi berou rádi domů, ale nedochází jim, že se jim nedají
nabít baterky – dobíjení probíhá hromadně v takovém držáku). Lidé si
většinou loď zdobí sami pomocí balónků, dalších květinek, obrázků, fotek,
prospektů, držáčků s logem firmy atd. Možností je opravdu hodně.
Studený bufet |
Rajčátka s mozzarelou |
Teplý bufet v pozadí + salátový bufet |
Zmrzlinový dort na objednávku |
Přenos auta na horní patro lodi |
Auto na horním patře lodi |
Dovezený vlastní nábytek na celé lodi |
„RSD“ – Riversight-Dinner (večeře na lodi)
Při téhle jízdě servírujeme tříchodové menu. Lidé jsou
přivítáni na lodi, usadí se, objednají si pití a poté následuje servírování
jídla. Jde vlastně asi o jedinou jízdu, kde je žádoucí, abychom kasírovali až
po skončení jízdy a „na přání“ hosta (tak jak je to v lepších
restauracích). Účtenku vkládáme do malých kožených desek, do kterých hosté
vkládají peníze. Celá loď je prostřená s bílým ubrusem, příborem na tři
chody a párem skleniček (na vodu a na víno). Po celou dobu večeře hraje
profesionální pianista a celkově je atmosféra velmi romantická.
Toto je jen výčet těch nejčastěji se opakujících jízd, ale
máme jich samozřejmě mnoho dalších – např. Nedělní brunch, Krimi (spojené s
divadelním vystoupením a doprovodným programem), večerní Skylight-Tour
(prodloužená okružní jízda do 23h pro výhled na noční osvětlený Frankfurt), diskotéka
v rytmu Salsy, v říjnu samozřejmě nesmí chybět Oktoberfest,
v listopadu a prosinci se pravidelně konají vánoční jízdy
„Weihnachtissimo“ a závěrem celé sezóny je oslava nového roku (na Silvestr
jedou všechny lodě, přičemž si lidé platí extra jenom půlnoční sekt).
Východ slunce na lodi, když musíme na lodi přespat |
Několikrát za sezónu se nám také stane, že musíme na lodi zůstat a přenocovat. Je to většinou z důvodu toho, že je zbytečné, aby loď plula zpátky do Frankfurtu z jiného města, kde má například dva dny po sobě jízdu. Nemá tedy cenu jezdit zpátky do Frankfurtu a poté znovu do stejného města. Druhým nejčastějším důvodem je časová náročnost některých akcí. Když skončíme pozdě večer a druhý den musíme začínat brzo ráno, je mnohem lepší zůstat na lodi a vyspat se o pár hodin navíc, než se ještě plahočit zpátky do Frankfurtu a domů. Když už na přespávání na lodi dojde, dostaneme matraci a spíme na zemi. Většinou to s lodí trochu houpe, ale nic hrozného.
Oktoberfest stylově |
Snad jsem vám aspoň trochu přiblížila, jak to u nás chodí. Kdyby jste měli cestu kolem, určitě se u nás stavte.
Pac a pusu :*
Žádné komentáře:
Okomentovat