pondělí 12. února 2018

Sedmý a osmý měsíc - plavání s delfíny, konec jižního ostrova

Ahoj všichni, dlouho jsem se nemohla dokopat k tomu dopsat náš cestovní deník ze Zélandu a konečně jsem si našla čas a že mám ještě hodně o čem psát. Dneska o tom jak jsme se po naší práci na farmě vydali severně do Kaikoury kde se mi splnil sen a plavala jsem v otevřeném oceánu s divokými delfíny, taky o tom jak se nám pomstilo autí za to že jsme ho nechali měsíc stát na parkovišti zatímco jsme si užívali sluníčko na Fiji a Samoe a taky o tom, že Hobitín je jen předražená turistická atrakce, kterou ale stejně musíte vidět.

Kaikoura, Dolphin Encounter



Včera byl náš poslední den v práci a my se dneska skoro po třech měsících vydáváme vstříc dobrodružství. Cestou jsme se ještě zastavili v optice kde jsem si vyzvedla jednodenní čočky kvůli dovče (potápět se na Fiji a nic nevidět by bylo na prd). Nechávám tam $69 za 90 ks jednodenních čoček - nejlevnější varianta samozřejmě.

Naše další zastávka je Kaikoura a moje vysněný plavání s delfínama. Zarezervovali jsme to v neděli večer a v pondělí ráno jsme nasedali na loď. Dostali jsme neopreny (poprvý v životě mám tenhle divný oblek co se na vás přilepí na sobě, ještě ke všemu nikdy nevíte kdo do toho čůral před váma) včetně rukavic a takovýho kondomu na hlavu. Moře bylo fakt ledový, nojo je tu už zima. Dlouho jsme po moři jeli v takové menší loďce a nikde nic. 

Kaikoura, Dolphin Encounter
Pak se najednou vypnuly motory a slyšeli jsme signál že se půjde do vody. Všichni si dooblékly neopreny s ploutvema a šup do vody. Brrr!! Fakt ledový!! Ale v tu chvíli to moc nevnímáte páč si uvědomíte že jste v otevřeném oceánu a kolem vás plave přes 300 delfínů v jejich přírodním prostředí. Říkali že jsme měli štěstí, páč si s náma delfínci chtěli hrát a kroužili kolem nás. Byli jsme tam prý přes 40 minut. Pro mě nejlepší zážitek. Pak jsme přejeli do Westportu kde jsme přespali u kina na parkovišti.

Kaikoura, Dolphin Encounter
Kaikoura, Dolphin Encounter

Druhý den jsme se vydali na Cape Fouldwin. Maják jsme tady už viděli i lepší, ale bylo tam hrozně moc lachtánků, tak jsme je chvíli pozorovali.

Cape Fouldwin
Cape Fouldwin
Už je čas se s jižním ostrovem rozloučit. Vyrážíme proto do Pictonu, kde se nalodíme i s autím na ferry od společnosti Interislander (slevový kupón je ve free časopise ArrivalMag na letišti, kód se dá dohledat i online). Loď je obrovská, na takhle velké lodi jsem nejspíš poprvé, cestou zahlédnu dva delfínky skákat před špicou lodi. Dost to teda houpe na to jak je ta loď obrovská.

Interislander Ferry Picton → Wellington
Jižní ostrov nám bude chybět. Je to tam opravdu nádherný - krásná příroda, zvířátka ve volné přírodě všude kolem vás, nespočet nádherných vodopádů, milí a příjemní lidé. Bude se nám stýskat!
Ve Wellingtonu dlouho nezůstáváme - mrakodrapy a drahé obchody nepostrádáme. Kousek nad Wellingtonem jsme na pláži našli free teplou sprchu, sice je venku zima a prší, ale to nám nevadí. Oblékáme plavky a v té venkovní sprše se oba sprchujeme. Lidi kolem si ťukají na čelo.

Přejíždíme až do Te Kauwhata Domain, kde se může spát v autě zadarmo a nemusíte mít ani Self-Contained autí. Nikdo nekontroluje jak dlouho tam zůstanete, záchody jsou čistý a je tam klid :)
Odtud už ráno hurá na letiště, odkud letíme na měsíční dovču na Fiji a Samou. Jak jsme si to tam užili si můžete přečíst z cestovního deníku.

Fidži 1.díl - komerční ráj, první dojem rovná se zklamání
Fidži 2.díl - první setkání s místní vesnicí
Fidži 3.díl - jak to mají s jídlem a šnorchlování
Fidži 4.díl - hon na myši a z výletů nic nebude
Fidži 5.díl - pohřeb a (konečně) výlet do jeskyně

Fiji, ostrov Nacula, vesnice Malakati
Samoa 1.díl - přílet do ráje a jak jsem řekla "ano"
Samoa 2.díl - krásy ostrova Upolu
Samoa 3.díl - jízda busem, ostrov Namu'a, lenošení
Samoa 4.díl - ostrov Savai'i, zpět na Upolu a na Zéland

Samoa, pláž Lalomanu
Po návratu na Zéland ve 3h ráno nás čekalo nemilé překvapení. Vyzvedl nás soukromý minibus od parkoviště kde jsme nechali auto a odvezl nás z letiště. Byli jsme unavení a těšili jsme se až si lehneme do auta a půjdeme spát. No tak jednoduché jsme to neměli. V autě nám totiž zůstala na palubovce svítit malá červená kontrolka a u tak starého auta to znamenalo po měsíci stání totálně prázdnou baterku a autí nestartovalo samozřejmě. Naštěstí to vypadá že jsou tady na to připravený a hlídač hned běžel pro startovací kabely a náhradní baterku. Prý když se nechává takhle starý auto dlouho stát na parkovišti je lepší poprosit personál parkoviště ať třeba jednou za týden auto nastartují a objedou parkoviště. Malá rada pro příště.

Autí se nám asi snažilo pomstít za to že jsme ho nechali samotný tak dlouho stát na parkovišti a hned druhý den nám po návštěvě jednoho vodopádu u Waupo Caves píchla guma. Společnými silami jsme vyměnili kolo a dojeli do prvního otevřenýho tyre shopu, kde nán dali 2 komplet nové pneu za $380. No paráda! Autí má nový pár bot tak snad bude slečinka spokojená.

Naše postel v autí
Druhý den jsme přejeli až na vrchol Cape Reinga kde je to nádherný. V dáli na moři můžete vidět jak se potkávají dva oceány - každý má vlny na opačnou stranu a voda jde jakoby proti sobě. Cestou jsme se nikde jinde nezastavili páč jsme měli nabídku práce v jedné fajnové restauraci v Aucklandu. Cestou jsme přespali ve městě Kaitaia, u přístavu Port Albert a nakonec nad Aucklandem na placeném parkovišti za $20/noc.

Cape Reinga
Cape Reinga, střet dvou oceánů (vpravo jdou vlny směrem doleva a na levé straně obrázku jdou vlny směrem doprava)
Ráno jsme šli na pohovor, ale už první info co jsme zjistili na jídelním lístku nás odradila. Mají totiž otevřeno jenom na obědy a pak jenom na večeře. Uprostřed je asi tříhodinová pauza. Celkem bychom dělali jen asi 30h týdně a to by nám horko těžko vystačilo na nájem, který se v Aucklandu pohybuje okolo $300/týden. Nabídku práce odmítáme a mrzí nás že jsme ten Northland projeli tak rychle kvůli něčemu co nemělo cenu. Jdeme na Sky Tower si zlepšit náladu nádherným výhledem na noční Auckland.

Výhled na noční Auckland ze Sky Tower
Sky Tower v Aucklandu
Autí z nás pořád tahá prachy, nové pneu nestačilo. Teď se nám porouchalo vodní čerpadlo. Jedeme do servisu kde za to necháváme $505 a doufáme že autí prodáme, páč další opravy už platit nechceme. Po opravě jsme vyrazili na Cathedral Cove, doporučuju jít tam mezi prvníma hned ráno. Jinak na pěknou fotku zapomeňte. Hemží se to tam Asijskými turisty a nemají problém si před vás stoupnout když si děláte fotku. Jinak je to celkem krásné místo. Pláže už jsme viděli hezčí, celé místo je dost malé ale ta jeskyně ta je dominantou celého místa a stojí za to si tam tu procházku udělat.

Cathedral Cove
Cathedral Cove
V téhle oblasti doporučuju přespat v McLaren parku za $10/auto, je to národní park, brána se tam večer zavírá, takže to nenechávejte na poslední chvíli. Neomezené uzavřené teplé sprchy a večer si udělejte procházku na free glow worms. Super místo na jednu noc!

McLaren Falls
McLaren Park, glow worms
Další důležitou zastávkou v téhle oblasti je Hobitín. Ano, je to předražená turistická atrakce, ale jako fanoušek Pána Prstenů si to užijete, je to neuvěřitelně kouzelné místo. Lístky jsme koupili na místě hned ráno na první tour (doporučuju! před váma totiž nebudou žádní lidé a budete mít fajn fotky). Autobus vás naloží a odveze až do Hobitína, kde jdete s průvodcem ve skupince s ostatními. Průvodce nám říkal co se kde natáčelo a hodil i nějaké vtípky. Podle mě dost málo času na to si tu atmosféru užít naplno a zároveň udělat parádní fotky. Buď uslyšíte průvodce nebo budete pozadu dělat fotky. Já samozřejmě zůstala pozadu. 

Hobbiton
Hobbiton
Na konci prohlídky se dostanete do Green Dragon hospody kde dostanete cider nebo pivko. Pak vás bus naloží a odveze zpátky na parkoviště. Je to celý továrna na prachy takže nepočítejte s tím že tam strávíte celý den - čím víc skupinek tam narvou tím líp pro ně. Nám se to i tak moc líbilo a za těch $79 to stálo.

Green Dragon sign
Green Dragon
Teď už je pomalu čas najít si zase práci. Jedeme proto do místní kiwi oblasti Bay of Plenty, konkrétně Tauranga a Te Puke, kde se ptáme v baličkách kiwi jestli nepotřebují na sezónu pomoc. Jak jsme marně hledali práci a konečně jednu našli a jak jsme žili dva měsíce v tom nejošklivějším kempu na Zélandu se dozvíte v dalších zápiscích.

Pac a pusu ;-*

Žádné komentáře:

Okomentovat