Abychom stihli ferry na druhý samojský ostrov, musíme
vstávat brzo a chytit první ranní bus. Na poslední chvíli nám zaměstnanci
Taufua Beach Fales připravili snídani do krabičky, která stála pěkně za prd.
Bus přijel opět trochu později než měl. Tentokrát jsme jeli v buse i
s našema báglama. Nic moc no, místa tam moc není. Překodrcáme se zase přes
celý ostrov až do Apie, kde si jdeme na tržnici koupit ovoce a vodu. Pak
najdeme další bus, který nás odveze do vesnice Falelatai, kde budeme spát
v O Tua Outback Motel (bookováno přes internet, ). Je vidět, že tu ještě
není uplně sezóna. Na první pohled to vypadá parádně. Na druhý pohled by se vám
chtělo možná zvracet. V pokoji máme plesnivé skříně, stylem že je fakt ta
bílá plíseň vidět po celé skříni (zevnitř i zvenku), vypadá to jako písek.
Z kohoutku v koupelně nám teče hnědá voda, jak kdyby špinavá od
hlíny. V jejich úžasném bazénu je zelená voda, ale prý ho akorát čistí.
Joo to určitě. No nic, říkáme si, že je to jen na přespání a neřešíme to. Voda
mimochodem po chvíli začala téct normální, takže jsme se mohli vysprchovat.
Šli jsme se projít do vesnice s cílem najít otevřený
obchůdek a sehnat vodu, pivo nebo něco k snědku. Pár obchůdků tu otevřeno
má, ale místo vody a piva mají jenom Coca-Colu. Ta je tady mimochodem levnější
než voda. Ale bublinky nesnášíme a tuhle přeslazenou břečku fakt pít nehodláme.
Tak jdeme dál vesnicí až konečně najdeme stánek, kde mají chlazenou vodu i
chlazené pivo. Bereme k tomu nějaké krekry a sušenky a vydáváme se zpátky.
U krajnice si hrají nějaké děti. Už cestou tam na nás pokřikovali a ukazovali.
Volali na nás něco ve stylu „Give me money“ apod. Jsou to nevychovaný spratci.
To pokřikování by ani tak nevadilo, ale cestou zpátky po nás začali házet
kameny. A ne jen nějaký malý kamínky, ale normální kameny. Peťu trefili do
achilovky, tak na ně něco zařval. Nic dalšího už po nás nehodili. Asi nejsou na
turisty v téhle oblasti tolik zvyklí.
 |
| Další pivínko |
Den 28, 20. 06.
K snídani jsme dostali zalitou čínskou polívku. No to
je hnus. Tak já jsem dneska bez snídaně, nebudu do sebe cpát hnusnou mastnou
čínskou polívku hned takhle po ránu, z toho bych akorát tak běžela na
záchod. Venku je ještě tma když čekáme na ranní bus, který nás odveze na ferry
na druhý ostrov. Zvolili jsem větší loď (aby to tolik nehoupalo), která jede
v 8h ráno (12 tala/os). Cesta trvá něco přes 90 minut.
V přístavu Saleologa si bereme taxi za 5 tala/cesta,
které nás odveze do půjčovny, kde si půjčíme malou červenou Toyotu ist (Salafai
Rentals, 140 tala/den, záloha opět 300 tala). Autí máme a můžeme vyrazit na
okružní jízdu po druhém samojském ostrově Savai’i. Ostrov je tak malý, že fakt
stačí jeden den na jeho prozkoumání. Dokázala bych si představit zde strávit i
více dní, ale hlásí hnusné počasí, tak to nebudeme riskovat. Jako první
vyrážíme na vodopády Afu Aua (vstupné 5 tala/os). Jsou to moc pěkný kaskádovitý
vodopády, celkem tu jsou asi 3-4 vodopády. Na konci stezky je jeden větší
vodopád. Pěkná podívaná.
 |
| Afu Aua Falls |
 |
| Afu Aua Falls |
Další zastávka je fakt suprová. Vydali jsme se na prdící
díry Alofaga Blowholes (vstupné 5 tala/os). Na místě jsou parádní vlny a krz
popraskané lávové pole voda prská občas fakt dost vysoko. Voda se láme o okraj
lávového pole a vytryskává vysoko nad naše hlavy. Je to parádní podívaná.
 |
| Lover's Leap |
 |
| Lover's Leap, kde nic tu nic |
Vyrážíme do nejzápadnější části ostrova Savai’i na lesní
stezku. Ono slovo stezka je dost nadnesené. Na tuhle Canopy Walkway se platí 20
tala/os a vstupenka má platit i na House of Rock a Moso’s Footprint (obě další
místa stojí za prd, takže se vůbec nevyplatí tam jet). A ta lesní stezka? No to
je jeden most z žebříků mezi dvěma stromy, ten přejdete a je to. Pak se
můžete jít podívat na obrovský strom, vylézt až nahoru a rozhlédnout se po
okolí (mhh, výhled na les, paráda). Jako za tu cenu bych čekala víc no, na to
že jdete po jednom mostě z žebříků, tak se to nevyplatí si myslím. Jsou
lepší lanová centra, nebo různé stezky v oblacích, kde je i super výhled.
Tohle teda dost propadák.
 |
| Canopy Walkway |
 |
| Cedule k House of Rock, ale nikde nikdo |
Po nevydařeném hledání Mosova otisku nohy a domu
z kamenů jsme to otočili a pokračovali zpátky na hlavní silnici. Dojeli
jsme až ke kostelu zalitém lávou (Saleaula Lava Field, vstup 5 tala/os). Je to
tam moc pěkný, je zajímavý vidět jak může láva zničit všechno kolem sebe.
 |
| Saleaula Lava Field |
 |
| Saleaula Lava Field |
Všude
na zemi je kolem nás láva. Stavíme se ještě u Virgin‘s Grave. Jde o díru
v lávě, kde pod lávou v zemi rostou barevné květinky. Existuje
pověra, proč tahle díra v lávě vznikla. Dcera náčelníka vesnice byla panna
a byla natolik krásná a panenská, že láva protekla kolem jejího hrobu a
zanechala místo nedotčené.
 |
| Saleaula Lava Field |
 |
| Saleaula Lava Field, Virgin's Grave |
Kolem půl šestý večer se konečně dostaneme zpátky na
východní pobřeží ostrova a hledáme ubytko na noc. Zůstáváme v Lauiula
Beach Fales, který vlastní český pár Petra a Martin. Náhoda, že mají prohozená
jména jako my (Petr a Martina). Jejich fales jsou na pláži Lano a za ubytování
s večeří a snídaní chtějí jenom 50 tala/os. Paráda. Večer začíná pořádně
pršet a nepřestává až do rána.
Den 29, 21. 06.
Prší tak hustě, že není skoro ani vidět na vozovku. Autí
vrátíme a taxíkem (opět 5 tala za cestu) jedeme zpátky do přístavu, kde
kupujeme lístek na ferry (12 tala/os) a jedeme zpátky na hlavní ostrov Upolu.
Autobusem za 11 tala/os se dostaneme do Apie a do našeho předem zarezervovaného
ubytování Su Accommodation. Je to zatím NEJ ubytování na Samoe (když nepočítám
faly, ty mají taky něco do sebe). Pokoje jsou čistý, krásně naaranžovaný,
v postelích nejsou broučci, voda teče teplá (! na celé Samoe totiž málokde
teče teplá voda ve sprše), a v pokojích je i malá kuchyňka, kde si můžete
uvařit čaj, použít ledničku a všechno nádobí. Fakt paráda. Pořád hrozně prší,
takže do centra už nejdeme, ale skočíme vedle do obchoďáku pro víno a camembert
a dáme si do nosu.
Den 30, 22. 06.
K snídani máme nečekaně bufet. To je poprvý co jsme
tady. Je toho i dost na výběr, takže se parádně nacpeme. Venku je pro změnu
hrozný vedro a dusno. To je tady takhle pořád, výkyvy teplot jsou na denním
pořádku. Dopoledne proto radši zůstáváme na pokoji a do centra se uplně
neženeme. Když sluníčko trochu slábne, jdeme se naposledy projít do centra
Apie. Dáme si burger s hranolkama za 18,5 tala a točené pivo za 5 tala.
Poslední den naší dovolený, tak si trochu dopřejeme žejo. Na trhu si koupíme
zeleninu na večeři, chceme si sami udělat salát. Dlouho jsme neměli žádnou
zeleninu, tak si chceme dát něco dobrýho. Večer balíme baťohy a koukáme po
dlouhé době na televizi.
 |
| Katedrála naposled, počasí je dost hnusný |
Den 31, 23. 06.
Venku zase prší! Achjo. Tak si necháváme batohy na recepci,
páč letadlo nám letí až v noci, a jdeme si do Mekáče sednout a schovat se
před deštěm. Když trochu přestane, tak si jdeme na tržnici dát poslední smažený
knedlíčky a zpátky pro batohy. Na autobusovém nádraží chytneme bus na letiště
za 4 tala (za taxík bychom dali minimálně 40 tala). Na letišti pak čekáme asi
osm hodin. Dávalo větší smysl chytit bus a pak čekat tady, než jet tím taxíkem.
Bohužel jsme si nebyli jistý, kdy jede poslední autobus, tak jsme na letišti
pak tvrdli 8 hodin. K tomu všemu má letadlo ještě hodinu zpoždění. No
paráda. Letiště je taky hrozně malý, takže ani nenabízí možnosti na utracení
posledních místních peněz. Nevadí, proměníme zpátky na Zélandu. Mimochodem to
fakt nedoporučuju, protože se to fakt mega nevyplatí. Kdybych věděla že nám
vymění tak málo, tak si radši koupím v jediném duty free shopu co tam byl
nějaký chlast nebo cokoliv. Do Aucklandu přilétáme až ve 3h ráno.
Jak jsme se dostali k našemu autu a co nás čekalo za
nemilé překvapení když jsme se k němu dostali se dozvíte v dalším
článku.
Žádné komentáře:
Okomentovat