pátek 14. července 2017

Fidži (3.díl) - jak to mají s jídlem a šnorchlování

Den 5, 28.05.

Je neděle. Ráno se nám nevstává moc dobře, protože jsme skoro celou noc nespali kvůli našim spolubydlícím. Nikde po nich ale není ani stopa. No nic, dořešíme to až pak. Vyrážíme na snídani. Smažené palačinky a takové podivné koule. Chutná to podobně jako naše koblihy, akorát bez cukru. Jediné co tu používají na vaření je totiž bílá mouka a tu dělají na všechny způsoby - vařená mouka, smažená mouka, opečená mouka... Nejhorší na tom je, že nám k tomu nedají ani marmeládu nebo burákové máslo. Prostě nám o naservírují jen tak a udavte se s tím žejo.



Když jsme letěli na Fidži říkala jsem si, že budeme jíst ovoce každý den a exotické ovoce bude kam se podíváš. Tak bohužel v této vesnici k tomu nedošlo. Neustále se však chvástají jak mají támhle za vesnicí pole a támhle za vesnicí pěstují tohle a tamto. Když se někoho zeptáme na ovoce, jen nám odvětí, že právě není sezóna. Jak sakra nemůže být sezóna - léto tu je celý rok, možná teploty klesnou na 30°, ale to snad neznamená, že nemají vůbec nic. Párkrát jsme dostali přezrálou Papáju co chutnala jak mýdlo, ale na ostrově nemají žádné banány ani ananasy ani žádné jiné ovoce. Mají tu spoustu kokosů a palem s kokosy. Když se někoho ptáme, jestli nám dají někdy ochutnat i kokos, tak se vykrucují, že jen málokdo z vesnice umí lézt na palmy a kokosy sundat. Další lež. Při procházce po pláži jsme zalezli kousek do džungle a co jsme tam nenašli. Všude po zemi se válejí kokosy s otvorem na pití i rozřezané kokosy, které se můžou jíst. Na palmách jsou zářezy od mačety, díky které vylezou až na vrchol palmy. Jsou to akorát líný domorodci a nic se jim nechce dělat. O pár dní později jsme viděli, že při jejich večerní "zábavě" jim ženské roznášejí kousky kokosů místo chipsů. Tak akorát je hold nechtějí dát nám. Další zklamání.

Naše snídaně - palačinky smažené na kokosovém oleji (styl palačinek, ale bez cukru), smažené "vdolky" (opět připravené bez cukru, takže jen mouka s vodou),  čas od času jsme dostali i takový žlutý koláč, spíš buchta s něčím co připomíná pudink (ten byl nejlepší) a horký čaj
Po snídani nám oznámili, že by bylo slušné kdybychom šli s nimi do kostela. Všichni domorodci jsou silně věřící a v neděli chodí do kostela snad 4x denně. No moc se nám nechce, ale kýváme jim na jednu návštěvu. Tak jsme se nachystali a vyrazili. Bylo to hrozně dlouhý a ničemu jsme nerozuměli, takže pro nás uplně zbytečný. Jednou řekla paní ze sboru něco anglicky ve stylu, že nám děkuje že jsme přijeli, ať nás Bůh provází a další nesmysle. Po hodině a půl prcháme zpátky na pláž, kde ze sebe strháváme oblečení (museli jsme být kompletně zakrytí, od krku až po kotníky, což v tomhle vedru je dost nesnesitelné). Po obědě jsme se šli koupat do moře a až do večera se váleli na pláži.

Kostel uprostřed vesnice, všechny baráčky jsou postaveny kolem kostela
Den 6, 29.05.

Snídaně v klasickém stylu - smažená mouka. Pak jsme se rozhodli, že se vydáme šnorchlovat. Moře je krásně teplý, voda čirá až na dno. Vstup do moře je pozvolný, takže musíme chvíli plavat než se dostaneme na nějaké pěknější místo s korály. Rybky jsou kolem nás pořád. Většina korálů je mrtvá, rybky tu jsou, ale jen pár míst je takových hezčích. Plaveme chvíli kolem a vracíme se na pláž, brzo už bude oběd.

Rybky rybky rybky
Další věc co mě tu hrozně štve je, že nikdy nevíme kdy bude oběd, odpolední sváča nebo večeře. Prostě až se domorodcům chce, tak nám jídlo připraví a pak přijdou k našim chajdám a řeknou nám, že už můžeme na jídlo jít. Když jednou přišla paní nějak brzo, byli jsme na pláži a neviděli ji. Když jsme pak přišli, tvářila se jako že jsme nejhorší na světě, že jdeme pozdě a ona na nás musela čekat. Jídlo bylo samozřejmě studený. Pak se taky stane, že čekáte na odpolední sváču (většinou smažená mouka nebo balený snídaňový krekry) a nikdo pro vás nepřijde. Pak se vám u večeře nebo druhý den omlouvají, že na vás zapomněli a že se to příště nestane. Zapomněli na nás takhle dvakrát a nechali nás tam jen tak. Ze začátku nám také vykládali, že je tam ve vesnici jeden malý obchůdek, kde si kdyžtak můžeme koupit něco na zub, nějaké sušenky nebo něco dobrého. Paní tam s náma šla jen jednou, musela ho otevřít kvůli nám a uvnitř měla věci na umývání nádobí, drátěnku, toaletní papír, bonbóny pro děti (pěkně hnusný bonbóny) a jedno balení snídaňových krekrů (to jsou takový ty krekry co máte jíst místo chleba když chcete zhubnout). Litujeme, že jsme si s sebou nepřivezli něco z hlavního ostrova, protože tady se hold nic k jídlu a k pití (kromě balené vody 1,5l za 5$F) pořídit nedá. Tak jsme hold přijeli do takového ráje jako je Fidži a budeme o dietě a suchých krekrech.

Mořská hvězdice
Zatím jsem vám přiblížila, co tak zhruba máme každý den k snídani. K obědu a k večeři je to trochu bohatší ten výběr, ale žádná sláva teda. Prvních pár dní jsme k jídlu dostali jen čínské nudle uvařené a na nich vykydnutýho tuňáka z konzervy. To jsme teda nečekali! Tuňáka v konzervě jíme na Zélandu když chceme ušetřit a nechce se nám nic vařit. Tak to je paráda, my i na Fidži budeme jíst ryby jen z konzervy. Ke každýmu jídlu tady mají taky rýži, takovou lepkavou, páč k ní přidávají kokosový olej. Ta je mnohem chutnější než naše evropská rýže. Ke všemu tady jí vařenou kasavu nebo taro, to je dost hnusný. Uprostřed je to suchý a chuť to má takovou nijakou, když to ani neosolí. Kasava i taro nám mnohem víc chutnalo udělaný na ohni nebo osmažený, ale takhle to byl dost hnus. Taky tu ke každému jídlu jsou smažená volská voka, teda spíš taková přesmažená vajíčka. Po pár dnech vám lezou i ušima. Párkrát jsme dostali i rybu, ale opravdu jen párkrát (a to jsme je viděli každý večer jak vyjíždějí s loďkama na ryby, přes den taky dost rybařili a hodněkrát jsme viděli jak z pláže nesou hromadu ryb, ale asi hold né pro nás, škoda). Jednou jsme dostali takové malinké humry, ale kvůli úpravě to taky nebyla žádná výhra. Několikrát zabíjeli prase, které jsme k jídlu dostali jednou. Bohužel jsme ten den dostali jen suchou rýži a tohle vepřový (stejnak hnusně udělaný a Peťa měl potom dlouhou chvilku na záchodě). Takže já, která vepřový nejím, jsem si hold dala suchou rýži. Ahoj dieto, od rána jsme se neviděli! Párkrát jsme taky dostali takové zelené listy (něco jako špenát) připravené s kokosovým mlíkem, to bylo dobrý, i když jsme se pak celý den střídali na záchodě (opět).

Co se týče jídla, tak teda docela hrůza - žádné ovoce, žádná zelenina, suchá rýže, čínský nudle, tuňák z konzervy, přesmažený vajíčka, smažená mouka a pak se není čemu divit, že ty ženský tu jsou docela machny.

Šnorchlování
V chatce máme napsaný seznam aktivit, které si můžeme extra zaplatit (jak jinak). Tak se informujeme jak je to s výletem do přírody (nutnost zaplatit někomu jako průvodce, sami nemůžeme opustit vesnici), jak je to s půjčením kajaku (poplatek 10$F na celý den) a jak je to s výletem do mořské jeskyně, ve které se dá plavat. Domlouváme se, že zítra bychom si mohli půjčit kajak. Jojo, všechno není problém. Taky se snažíme domluvit na tom výletu do jeskyně, kde se platí vstupné (35$F/os) plus jim musíme zaplatit benzín do loďky (80$F/loďku) - další vtipná story o tom, jak jsou ti domorodci tady vychcaný a líný. O tom ale zasejc až příště.

Žádné komentáře:

Okomentovat