pátek 30. června 2017

Fidži (1.díl) - komerční ráj, první dojem rovná se zklamání

Ahoj všichni,

rozhodli jsme se, že si odletíme ze Zélandu na dovolenou, abychom trochu utekli místní zimě, která je v autě dost krušná. Rozhodovali jsme se kam do Pacifiku se podíváme, ve hře byla Tonga, Fidži, Samoa a Cookovy ostrovy. Naše první (ne)šťastná volba padla na Fidži a místo naší druhé destinace vyhrála Samoa. Jet na jedno místo na 14-ti denní dovču se nám nechtělo, protože to bychom zimě moc neutekli. Proto jsme se rozhodli navštívit dvě destinace a dovolenou si protáhnout přesně na 1 měsíc. Jak jsme tedy strávili celý měsíc na těchto Pacifických ostrovech? Co bychom doporučili a čemu se můžete obloukem vyhnout? Pojďme se na to podívat. A začneme pěkně popořádku, nejdřív jsme se vydali na 12 dní na Fidži a poté na dalších 18 dní na Samou.

Západ slunce, Nacula island


Informace o Fidži si může každý vygooglit sám. Psát sem rozlohu a počet obyvatel mi přijde trochu zbytečný. Pokud nevíte, kde Fidži leží, koukněte se do mapy.


Co se týče příprav na cestu, tak letenky jsme kupovali všechny zvlášť (tj. Auckland/NZ-Nadi/Fiji, pak přelet mezi ostrovy Nadi/Fiji-Apia/Samoa a nakonec zpátky Apia/Samoa-Auckland/NZ) a zhruba 2-3 měsíce dopředu. I tak si myslím, že jsme narazili na dobré ceny, last minuty by vyšly možná levněji, ale při návaznosti letů jakou jsme chtěli bylo lepší je rezervovat předem a mít aspoň nějakou jistotu. Ubytování na Fidži jsme rezervovali vždy pár dní dopředu většinou přes aplikaci booking.com a přespávání na Samoe jsme si domlouvali na místě (kromě dnu po příletu a dnu před odletem). Ceny za různé věci budu uvádět v místní měně, tj. fidžijský dolar ($F) a samoánská tala (SAT). Ceny za ubytování jsme platili přes booking v novozélandských dolarech ($NZ).



Den 1, 24.05.

Po příletu na fidžijské letiště v městě Nadi nás do obličejů praštil teplý slaně zavánějící vzduch. Tady se mi bude líbit, myslela jsem si, když jsem si mohla sundat mikinu a vyměnit legíny za kraťásky. Samozřejmě se na nás hned vrhnuli místní taxikáři s výhledem velkého kšeftu. Ne ne! My se hrneme z letištní haly jak nejrychleji dokážeme a hledáme místní autobus, který nás doveze do hlavního města Suva. Vydáváme se doprava před odletovou halu, kde nacházíme bus s názvem „Suva Express“. Platíme lístek 15$F/os a vyrážíme na pětihodinovou cestu. Ano, opravdu jsme jeli 5 hodin v překlimatizovaném autobuse, ze kterého jsem akorát měla rýmu.

Hlavně ochutnat místní pivo, to byl náš cíl
Předem chci zdůraznit, že cesta do hlavního města byla totální zbytečnost a rozhodně nedoporučuju nikomu se tam trmácet. Není tam nic moc k vidění a okolí města vypadá dost zuboženě. Zarezervovali jsme si dopředu pokoj u místních (homestay), kam jsme se museli večer z nádraží ve městě dostat. Tak jsme vyrazili na cestu. Šli jsme skrz místní „vesnici“, spíš takové místní ghetto, všude odpadky, před chajdy jim vytéká nějaká hnědo-zelená voda, možná to ani nebyla voda, ale radši nemyslet na to, co tam všechno vypouštějí ven. Plavalo tam nespočet spotřebičů – fén, žehlička, větrák, mikrovlnka, plasty všude, oblečení apod. Záhadně v těchto stokách plavaly i ryby. Jejich chajdy většinou nemají ani okna ani dveře, jsou takové splácané ze všeho co kde našli. Ale před tuhle špinavou chajdou jim vždycky stojí nablejskaná Toyota Prius.

Když jsme kolem desáté večer konečně dorazili před výše zmíněný homestay, nikde nikdo, zhasnuto, pusto a prázdno. Už jsem trochu zoufalá, že se trmácíme takovou dálku bůhví kam do takové špíny. Na vratech nacházíme cedulku FOR SALE s telefonním číslem. No nic jiného nám nezbývá než tam zavolat. Naštěstí nám po telefonátu běží hned otevřít vrata malinký Číňan a my jsme vpuštěni do našeho pokojíku. V baráku mají špínu a mravence, ale postel byla čistá, sprcha teplá a v ceně byla i taková chudší snídaně (24$NZ/os). Oukej, tak naše dobrodružství může začít. Už jsme tady! Jsme na Fidži! Na konci světa, kam se nejspíš už nikdy v životě znovu nepodíváme.

Na pláži, Nacula island

Den 2, 25.05.

Ráno po snídani (opečený toast, vařené vajíčko, máslo, marmeláda, banán, plus jako bonus mravenci všude) se vydáváme prozkoumat hlavní město. Podle Lonely Planet jsem chtěla navštívit dva chrámy. Bohužel happyend se nekonal. V prvním případě se jednalo o mini chrám spojený se školou, kde se nemohlo vejít ani do areálu. Chrám jako takový by mohl vypadat pěkně, ale dovnitř jsme se radši neodvážili když jsme viděli tolik místních kolem. Druhý chrám byl mezi ostatními baráky za plotem, nebyl vidět a nebyl ani nějak zvláštní. Takže tohle asi nebude to pravý ořechový.

Sri Raj Maha Mariamman Temple & Suva Sangam College
V úplném centru města je pěkný parčík, kde se dá na chvíli odpočinout. Všude kolem jsou resorty a hotely. Tak se vydáváme do jedné velké tržnice s ovocem a zeleninou, kde kupujeme jejich místní pidi banány, jablka, zeleno-žluté mandarinky a kousek ananasu. Ovoce tu mají teda fakt výborný. Všechno místní a čerstvé. V horním patře tržnice je místo, kde se dá koupit kořen kava (čerstvý nebo v prášku). Pro místní je pití nápoje z tohoto kořenu něco jako hulení trávy, má vám to navodit klid a většinou to používají i místo alkoholu, když toho vypijí dost. Koupili jsme velký zavázaný kořen (sevusevu), který použijeme jako vstupní dárek pro náčelníka vesnice, kde budeme přespávat další dny. Je to povinnost, každý kdo chce vstoupit do místní vesnice na ostrovech musí jim darovat tenhle kořen. Všichni se nám kolem smáli a pár lidí se nás i ptalo, jestli vůbec víme co jsme si koupili. Asi nevídají moc bělochů, kteří by chodili po tržnici s tímhle kořenem v ruce. Tak radši rychle zdrháme na nádraží, kde chytáme bus (8$F/os) do našeho dalšího jednodenního spaní na Coral Coast.

Thurston Garden, Suva City Center
Bohužel i tady jsme z toho trochu zklamaní. Přes booking jsme si zarezervovali palandový pokoj, který má vycházet nejlevněji. Nechtěli jsme stravování. Po příjezdu do resortu The Beach House (to že je to resort jsme zjistili až po příjezdu a nebylo v plánu zůstávat v resortech) nám bohužel recepční sdělila, že doplatit si stravování MUSÍME! Takže místo předem zabookovaných 42$F/os jsme museli platit 81$F/os. Za jídlo, které ani nebylo formou bufetu, ale pouze jedna porce na osobu jsme dali dalších 39$F/os. I vodu jsme si museli platit, což jsme pak zjistili, že je na Fidži úplně normální a jenom v těch luxusních resortech dostanete vodu zadarmo.

Hammak, The Beach House, Coral Coast
Resort jako takový taky moc nenadchnul. Hrozně malinký prostor, malá pláž, která byla teda nádherná, voda teplá jako kafe a mělká, takže na plavání nic moc, ale na válení ve vodě ideální. Jelikož šlo o palandy, tak jsme nedostali ani moskytiéru a celou noc nás obtěžovali komáři. No na to, že to je skoro jedno z nejdražších míst, kde jsme se ubytovali, tak jsme se moc dobře nevyspali. Ale tady už to aspoň vypadá jako v ráji, všude palmy, čistě modrá voda, bílý písek na pláži, houpací sítě a lehátka, mini bazének jsme nevyužili, nebyl čas, hned druhý den se totiž posouváme dál, zpátky do města Nadi, kam jsme přiletěli. Tady zůstaneme jednu noc a pak hurá na odlehlý ostrůvek, kde strávíme dalších 8 dní.

Palmy, The Beach House, Coral Coast
Fidži má celkem přes 300 malých ostrůvku. Některé z těchto ostrůvků jsou pouze soukromé resorty a pokud zde nejste ubytovaní, na ostrov se ani nedostanete. Krásu Fidži je ale opravdu nutné hledat na těchto malých či větších ostrůvkách, kde najdete odlehlé překrásné pláže, nedotčenou přírodu a líné Fidžijce. Doporučení pro všechny cestovatele, kteří mají Fidži na svém TO DO listu, nezůstávejte na hlavním největším ostrově a ani se netrmácejte do hlavního města. Pokud hledáte palmy, pláže, čistě moře, klid a relax, tak zamiřte na některý z 300 ostrůvků. I na některých těchto ostrůvkách se nacházejí hostely či backpackery a nemusíte dát nutně 1000$NZ/os na noc. Ale pokud to co hledáte vypadá přesně jako vytržené z katalogu cestovních kanceláří, pak věřte, že to bude stát i víc. Fidži je příšerně komerční místo a pouze uměle vytvořená iluze ráje.

Beachcomber island (resort island) - pro někoho ráj, pro někoho vězení
Proč si tohle myslíme a jak jsme k tomuhle názoru došli? Na to se můžete těšit v druhém dílu. Další dny na Fidži jsme totiž strávili na souostroví Yasawa (nalevo od hlavního ostrova), na ostrově Nacula u místních v jejich vesnici Malakati. Máte se na co těšit!


Pac a pusu :-*

Žádné komentáře:

Okomentovat